Národní park Tiveden
Na okružní stezce Stenkälle
Na okružní stezce Stenkälle 2
Na okružní stezce Stenkälle 3
Značení stezek textilními pásky
Stora Trehörningen je největší jezero v parku
Rojovník bahenní
Porosty lišejníků a mechů
Do švédského národního parku Tiveden jsme jeli především fotografovat a filmovat divoký les minimálně ovlivněný člověkem. Švédsko má ve srovnání s Českou republikou zhruba dvojnásobnou lesnatost (68%) a na naše poměry velké souvislé lesní porosty jsou i na zalidněném jihu. Nicméně z lesnického pohledu jde vesměs o lesy hospodářské, obhospodařované s využitím moderní techniky což je také často na první pohled patrné.
Lesní národní park Tiveden leží mezi největšími švédskými jezery Vänern a Vättern nedaleko od města Karlsborg. Vznikl v roce 1983 spojením tří malých rezervací, z nichž nejstarší byla vyhlášena již v roce 1937. Jeho současná rozloha činí 2 030 hektarů. Prvořadým cílem ochrany je, alespoň podle informačních materiálů parku, návrat minimálně narušeného území k původnímu pralesnímu charakteru.
Plocha parku zabírá asi 1% rozsáhlého lesního komplexu, který je zmiňován již od středověku. Nepřehledné lesy s četnými žulovými skalním útvary, bludnými balvany a jezery zřejmě nebyly příliš vhodným místem pro zakládání osad. Porosty v oblasti národního parku byly v minulosti mnohokrát poškozeny požáry, kterých bylo na podle historického průzkumu od roku 1371 téměř sto. I když lesní požáry byly v přírodních lesích přirozeným fenoménem, většina požárů na území Tivedenu zřejmě byla způsobena lidmi. V parku lze najít staré borovice, které nesou stopy po požárech, pocházející údajně z 19. století.
Dominantní dřevinou v parku je borovice. Na první pohled subtilní porosty sestávají místy ze stromů starých 200 – 300 let. Další běžnými dřevinami je smrk a bříza. Vzhledem k tomu, že jsme v okolí stezek zaznamenali několik skupin smrků napadených kůrovcem, proti kterému se nezasahuje, je možné, že se zastoupení smrku bude snižovat. Jinak pro botaniky jen stručně: rojovník bahenní, vřesna bahenní, vachta trojlistá a samozřejmě všudypřítomné lišejníky – dutohlávka sobí, dutohlávka horská…Pokud jde o faunu, tak v parku se vyskytuje například los, vlk a rys, ovšem ne u stezek, kde za příznivého počasí kolují návštěvníci. Jeřáby popelavé jsme zahlédli na louce poblíž parku. Každopádně pro pozorování jeřábů je určitě vhodnější třeba park Store Mosse, kde jsou u jezera Kävsjön pozorovací věže a návštěvnické centrum s výkonnými dalekohledy.
Do parku jsme přijeli od jezera Vättern ze silnice č. 49, nejprve asi 3 km po úzké silnici a následně po pohodlné štěrkové cestě. Takzvaný vstup do parku (jsou celkem tři) je malé zpevněné parkoviště, informační centrum (v době naší návštěvy bez personálu), ohniště a WC. Provoz parku se řídí liberálním návštěvním řádem, který v zásadě přináší jen omezení běžná pro náš hospodářský les. Žádné zákazy vstupu ani zóny. V parku je vyznačeno devět stezek o celkové délce více než 34 kilometrů a ke každé z nich je k dispozici průvodce v angličtině. Zaujal nás způsob značení stezek pomocí odnímatelných textilních pásek, díky kterým se borka nemusí mechanicky obrušovat a špinit barvami. Kromě toho si lze poslechnout i anglické a německé zvukové průvodce z webových stránek. Po stezkách vedených poměrně obtížným terénem se lze dostat například ke skalním vyvýšeninám zvaným Malý a Velký Trollův chrámu nebo k obřímu bludnému balvanu Junker jägares sten.
Neobvyklý byl zážitek se skupinou školních dětí, kterou jsme potkali na jedné ze stezek. Děti pobíhaly po lese a lezly po žulových balvanech, ale nepostupovaly po stezce nějakým směrem tak, jako kdysi my na školních výletech a pochodových cvičeních. Scéna s paní učitelkou komunikující trpělivým hlasem s neukázněným dítětem, které vylezlo na střechu infocentra a nehodlalo zřejmě hned tak slézt, zatímco na ně ostatní čekali v autobuse, značně vybočovala z našich zažitých představ o tom, co je možné si dovolit na školní akci. Mezitím jiné dítě uteklo do lesa a učitel musel vyběhnout za ním a zpacifikovat ho zvláštním chvatem tak, aby ho neuhodil. Mohlo by být zajímavé vidět, jak se pro zdivočelá a nepotrestatelná dítka organizuje vyučování.
Obecně je Tiveden a jeho okolí především velmi romantické, divoké a pokud zrovna nejde kolem školní výprava i tiché místo v podobě blízké stavu před příchodem moderního člověka.
M.H., červen 2017
