Stanovisko Lesnetu k vládnímu návrhu novely zákona o lesích
Své stanovisko k návrhu zákona o lesích již vydaly následující organizace (v abecedním pořadí): Agrární komora ČR s Lesnicko-dřevařskou komorou ČR, CZECH FOREST, ČAZV, ČLS, ČMMJ, Hnutí DUHA prostřednictvím petice Zachraňme lesy, Pro Silva Bohemica, SVOL a Vědci pro les. Stranou nezůstane ani Lesnet, který vydává následující stanovisko:
Základním předpokladem zachování lesů na území ČR je správná identifikace hlavní příčiny současného kritického stavu - klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv, masívním celoplanetárním odlesňováním a ničením vegetace, rozšiřováním zástavby, nevhodnými zemědělskými praktikami a dalšími činnostmi lidí. Především v důsledku klimatické změny se za posledních 100 let na území ČR oteplilo cca o 3 stupně a minimálně od roku 2015 se prohlubuje i sucho, který se velmi pravděpodobně vymyká z rámce běžných období sucha známých z historie. Současně došlo v důsledku znečišťování prostředí k významné změně složení atmosféry, změnám chemismu půdy a k poškozování dřevin škodlivinami obsaženými v ovzduší a ve vodě. Většina oslabených lesních dřevin je ve zvýšené míře napadána škůdci, poškozována či úplně ničena spárkatou zvěří včetně několika nepůvodních druhů, zraňována lesnickou mechanizací a dalšími lidskými činnostmi v lesích. Změny životního prostředí jsou tak rozsáhlé a rychlé, že nemají v lidské paměti obdoby a většina našich stávajících domácích dřevin se jim pravděpodobně nebude ve střednědobém horizontu schopna přizpůsobit.
Dosud používané pojmy jako přirozená druhová skladba lesů, přirozená obnova, lesní vegetační stupně a přírodní lesní oblasti ztrácejí v těchto nepřirozených podmínkách význam. Nelze očekávat, že by k obnově lesů mohly stačit stávající postupy umělé obnovy lesů s využitím domácích dřevin a několika dnes vysazovaných introdukovaných druhů. Zcela iluzorní je předpokládat, že by se v nepřirozené krajině plné dálnic, železnic, zástavby všeho druhu a nekonečných lánů osetých kukuřicí a řepkou mohlo při obnově lesů spoléhat výhradně na přírodní procesy a že by dřeviny, rostliny a živočichové mohli při změnách klimatu migrovat tak, jako například po poslední době ledové.
Pokud se mají na území ČR udržet lesy alespoň částečně podobné těm stávajícím, bude nutné postupně uměle změnit druhovou skladbu porostů s využitím sazenic současných druhů dřevin pocházejících z jižněji položených oblastí a s využitím introdukovaných dřevin vhodných pro průměrné teploty minimálně o tři stupně vyšší než průměr 1961 – 1990 a schopných vystačit s nižším srážkovým úhrnem resp. s nedostatkem vody v důsledku zvýšeného výparu.
Společnost a její politická reprezentace bude brzy stát před rozhodnutím, zda vynaloží obrovské prostředky na umělou obnovu a údržbu lesů nebo zda na péči o lesy rezignuje a zvýší tak riziko vzniku historicky bezprecedentní situace, při které může na významné části území hrozit chronický nedostatek vody a rozsáhlé výpadky zemědělské produkce. Pokud nebudou rychle přijata zásadní opatření, a to nejen v oblasti péče o lesy, může se krajina v ČR změnit obdobným způsobem, jako k tomu došlo v oblastech, kde člověk lesy zničil, tj. například ve Středomoří, na Středním Východě nebo ve Střední Asii. Vzhledem k tom, že následky globálního klimatického experimentu nelze s dostatečnou přesností předpovědět, nelze vyloučit, že v důsledku změny proudění v Atlantském oceánu může dojít na území ČR i k ochlazení a přestavba lesů výše naznačeným směrem může díky tomu skončit neúspěchem.
Příčinou kritického stavu našich lesů nejsou jen dramatické změny prostředí, ale i nešťastný způsob řízení lesního hospodářství, jehož hlavním nástrojem jsou direktivy a administrativní opatření postupující po ose úřad – předpis – kontrola – postih. Tento přístup potlačuje iniciativu, snižuje ochotu nést riziko a vede k nepřiměřenému přesunu odpovědnosti a nákladů směrem k praktickým vykonavatelům lesních prací a k soukromým vlastníkům lesa. Legislativní chaos dospěl nyní do stavu, kdy má souborné vydání lesního zákona a souvisejících předpisů přes 600 stran. Není zřejmé, z jakých praktických zkušeností může vycházet rozšířená představa, že stav lesů je možno zlepšit dalším prohloubením regulace, nabíráním úředníků a přidáváním paragrafů. Zejména pak v situaci, kdy lesní hospodářství již není schopné generovat prostředky k vyplácení mezd, za které by byl nezbytný počet lidí ochoten v lesích fyzicky pracovat. A už vůbec ne riskovat každý den život jako lesní dělník s motorovou pilou v patrně nejrizikovější profesi hned po kaskadérech. Absurdní přitom je, že zástupy odborníků nyní doporučují aplikovat na rozsáhlých plochách šetrný výběrný způsob hospodaření, který není bez této nedostatkové profese vůbec možné provádět. Jak by takovým způsobem vyrobené dříví mohlo konkurovat například dříví ze Skandinávie získávanému prakticky výhradně vysoce produktivními a harvestorovými technologiemi není Lesnetu jasné. Obdobně není jasné, proč by se do mimořádně náročných, fyzicky namáhavých, nebezpečných u nás vesměs špatně placených profesí měly hrnout zástupy lidí ze zemí na východě Evropy, jak se nyní nerealisticky předpokládá.
Čas, který mohl být využit k přípravě opatření usnadňující adaptaci lesů na nové a dále dynamicky se měnící podmínky byl promarněn. Přitom například vliv zvýšení koncentrace oxidu uhličitého na růst teplot popsal Svante Arrheius již koncem 19. století. Obdobně praktické zkušenosti s vysokým rizikem spojeným s pěstováním monokultur se hromadí již celá staletí a rozhodně nejsou ani v lesnictví žádnou novinkou. Lesnet nyní nevidí lepší možnost než urychleně přijmout přístupy, řešení a systémy podpory užívané v sousedních zemích, tj. zejména v Bavorsku, Sasku a Rakousku, kde v obdobných přírodních podmínkách pečují o lesy s podstatně lepším výsledkem, což je mnohdy zřejmé na první pohled. Obdobně je, zejména v oblasti využití mechanizace, možno hledat inspiraci ve skandinávských zemích. Pokud jde o využití introdukovaných dřevin, Lesnet by neváhal rozšířit tuzemský seznam o dřeviny povolené nyní v Rakousku. Aby bylo stanovisko správně pochopeno vyzývá na závěr Lesnet přímo: opišme to od těch úspěšnějších. Kde je to nezbytné s jejich svolením a radou. Na hledání vlastních cest spojených s mnohaletým čekáním, jestli na nekonečných holinách něco samo vyroste, na budování úřadů pro počítání zamražených slechů a jiné podobné experimenty není nyní vhodná doba.
V Praze dne 13. září L. P. 2019
Mladší Hajný v.r.
