Ráj škodlivých činitelů
Ráj škodlivých činitelů
Výskyt škodlivých činitelů v lesích v uplynulém roce s výhledem na rok letošní byl hlavním tématem celostátního semináře s mezinárodní účastí, který proběhl včera v Průhonickém centru Floret. Organizátorům z Lesní ochranné služby se podařilo zajistit účast nebo alespoň zpracování referátu odborníky ze všech okolních zemí s tím, že Německo reprezentoval zástupce Bavorska i Saska.
Pokud jde o Českou republiku, tak průměrná roční teplota byla o 2,1 °C nad dlouhodobým normálem z let 1961 – 1990 a rok 2018 byl tak vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Naopak srážky byly hluboce podnormální (77 % dlouhodobého srážkového normálu z let 1961 – 1990). Podle evidence zaslané Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2018 celkový objem nahodilých těžeb 14,8 mil. m3. Hlášení pokrývala cca 67% plochy lesů, takže po přepočtu na celou plochu by mohly být celkové nahodilé těžby cca 22 mil. m3. Dále se odhaduje: "že ke konci uplynulého roku bylo v lesních porostech podle odhadu dalších cca 6 mil. m3 stojících, dosud nezpracovaných kůrovcových stromů a souší!" Celkem tedy 28. mil. m3. Pokud tedy německý Bund Deutscher Forstleute v tiskovém prohlášení z konce března hlásil pro celé Německo za loňský rok „Über 32 Millionen Kubikmeter Schadholz“ a škody 3 - 5 miliard Euro, tak v disciplíně celkové škody v lesích doháníme 4,5x větší Německo s podobnou lesnatostí.
Obecně z příspěvků Německých kolegů máme dojem, že situace v námi sousedících spolkových zemích, které jsou obdobně postiženy vysokými teplotami a suchem je sice vážná, ale díky účinným opatřením se zatím nevymkla kontrole. V Bavorsku funguje od června 2018 desetibodový balíček opatření, který zahrnuje jak finanční podpory, tak i poradenství a monitoring kůrovců. Za zmínku určitě stojí organizace tzv. vyhledávacích okrsků o ploše cca 300 ha na 1 lesnicky kvalifikovanou osobu a aktivní přestavba jehličnatých porostů na smíšené a bohatě strukturované v rozsahu cca 7000 ha ročně Bavorskými státními lesy.
V Rakousku bylo vloni napadeno kůrovci 5,2 miliónu m3 jehličnanů, z čehož 4,7 m3 připadlo na lýkožrouta smrkového. Postiženy jsou přitom hlavně regiony Mühlviertel a Waldviertel při hranici s ČR, na které připadají cca 2 milióny m3 kůrovcového dříví. Rakouský lesní zákon z roku 1975 je velmi přísný, pokud jde o prevenci a kontrolu přemnožení škůdců. Podle směrnice z roku 2003 pak musí být napadené stromy odstraněny z lesa a dříví ošetřeno do 48 hodin. Alpské spolkové země, kde je sice tepleji, ale s dostatkem srážek, vykazuje vcelku normální úrovně poškození.
Pokud jde o Polsko, tak tam je lýkožrout smrkový doprovázený lýkožroutem lesklým problémem především v předhůří Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. V Karpatech pak ve Slezských Beskydech a v Tatrách. Na východě Polska je známý a médiích často publikovaný problém s kůrovcem v Bělověžském národním parku. Zásadním škůdcem je v Polsku bekyně mniška, která poškozuje starší borové porosty na severu a západě Polska. Druhým významným škůdcem borovic, byť s podstatně menší zasaženou plochou, je sosnokaz borový. Škody na listnáčích způsobují v Polsku hlavně chrousti.
Na Slovensku je obdobně jako u nás kritická situace s lýkožrouty na smrku, který má ovšem ve slovenských lesích podstatně nižší zastoupení (cca 23%). Nahodilé těžby způsobené podkorním hmyzem dosáhly v loňském roce cca 4 milióny m3. Zajímavý je případ rozsáhlého napadení borovice lesní a borovice vejmutovky přemnoženým lýkožroutem smrkovým na Turci, ke kterému došlo na ploše cca 300 ha.
