Duhový balíček pro vládu
„Komplexní balíček propracovaných návrhů“ pro zdravé lesy věnovalo Vládě ČR Hnutí DUHA. Balíček vznikl ve „spolupráci s desítkami lidí, kteří mají k věci co říct“ s tím, že konkrétně jsou jmenováni tři: nezávislý praktický lesník Aleš Erber, penzionovaný profesor Josef Fanta a profesor ekologie lesa z ČZU Miroslav Svoboda. Jako zpracovatelé jsou podepsáni pánové Bláha a Skalník. Plné znění dokumentu je k dispozici zde.
Z pohledu soukromého vlastníka budí hrůzu rozsah zasahování do vlastnických práv prostřednictvím modifikovaných i nově vytvořených zákonných i podzákonných norem, které by si uvedení balíčku do praxe pravděpodobně vyžádalo. Především jde o to, že autoři by zřejmě rádi nařídili duhovou verzi přírody ohledu na hospodářské zájmy a reálné možnosti vlastníka (dostupnost kvalifikované pracovní síly schopné realizovat navrhované formy hospodaření, např. výběrný způsob). Ideálně ještě s alespoň a částí plochy povinně certifikovanou podle standardu FSC (zatím jen pro státní lesy).
Z praktického hlediska by hodně záleželo například na tom, jaká dokumentem navrhovaná „přírodě blízká druhová skladba“ by se v zákoně ustanovila. To z dokumentu jasně nevyplývá. Balíček pouze označuje smrk a borovici na nevhodných stanovištích jako nežádoucí dřeviny a zmiňuje riziko vyššího podílu cizokrajných dřevin. Naopak jako dřeviny zvyšující odolnost lesů označuje břízu, jeřáb, olši a osiku. Na jiném místě se odvolává na studii publikovanou v časopise Nature Climate Change, podle které bude Česká republika optimálním prostředím pro dub, buk a další listnaté dřeviny. Lesnet se však obává, že se chřadnutí dřevin v důsledku změny klimatu neomezuje pouze na smrk a borovici, ale sucho a škůdci decimují i listnáče, např. dub a jasan. Právě v nejasnosti pojmu „přírodě blízká druhová skladba“ pak vidí Lesnet největší slabinu dokumentu. Jestliže v důsledku lidské činnosti vzrostla průměrná teplota na našem území cca o dva stupně a pokud výsledky měření celkem zřetelně napovídají, že růst teplot bude nadále pokračovat, tak by se LVS a soubory lesních typů pocházející z dob socialistického lesního plánování měly minimálně posunout, ne-li úplně přepracovat. Těžko si lze představit, že by při vcelku reálném výhledu na zvýšení teploty o 4 a více stupňů, bylo možno udržet les ze stávajících „přírodních“ druhů s pouhými deseti povolenými procenty „cizokrajných“ dřevin.
Na druhé straně některé návrhy formulované v dokumentu Lesnet lajkuje. Například máloco by lesům tak jednoznačně prospělo, jako vystřílení (v dokumentu se používa slovo eradikace) jelena siky ve volné přírodě. Obdobně příspěvek na činnost odborného lesního hospodáře by měl pravděpodobně větší efekt, pokud by si ho mohl vlastník sám vybrat. A konečně asi jen málokdo bude rozporovat, že státní lesy by měly být vzorem pro ostatní vlastníky lesů. Každopádně lze vnímat pozitivně, že Hnutí DUHA v současné, pro lesní hospodářství kritické situaci, přichází s dokumentem, který může být minimálně podnětem ke strukturované diskusi.
Podle www.hnutiduha.cz
